Malá A’Tuin se zhroutila pod náporem virů a bakterií a citrónu. Ale vzpamatovává se. Je to smutné ale je to tak. Aby vás vyvedla z temných hlubin zoufalství Vám představuje svého přítele:
Olaf
Dalo by se říct že jsme přátelé velmi intimní. Přece jen ne každého si strkáte do nosu. Seznámili jsme se ve skříni, když jsem hledala teploměr. Byl velmi ochotný mi pomoci a dokonce mi ukázal svůj příbalový leták. Nevěděli jsme totiž, jestli můžu jeho pomoc přijmout-je jen pro děti od 7 let. A mě je napůl 6. Ale pak jsem ho omylem posmrkala, a bylo rozhodnuto. A skutečně se mi po něm ulevilo! Dokonce mám pocit že se mi vrátily ušní bubínky.
Někde jsem slyšela, že každý má svého anděla. Já si myslím, že každý má svého Olafa. Můj bratr je třeba střídá jako ponožky. Myslím, že tu rýmu chytá jen kvůli Olafům. No to je jedno. Hlavní je abyste se nebáli požádat svého Olafa kdykoliv o pomoc. Oni tu jsou a čekají kdy je o to požádáte. Můžete s nima i mluvit když chcete. Mě Olaf dokonce odpovídá!
Takže pamatujte! Nejste na světě sami! Máte Olafa!
Malá A’Tuin
Sloní doupě 
Půjčím ti své bacily a společně je bacíme! Bitkaaa!
já mám speciální bojovou jednotku!:D
Jak může někdo „Olafa“ posmrkat omylem?!
Když si smrkne Malá A’Tuin tak před ní není nikdo v bezpečí. Ani Olaf.
Děsivé. U Maglaiz to funguje když kýchá, příp. „troubí“ do kapesníku. O doby, kdy prosmrkla papírový kapesník tak, že jeho obsah se ocitl na monitoru notebooku, neužívá papírové kapesníky v blízkosti elektronického zařízení.
Každopádně vinšuji brzké uzdravení Malé A´Tuin.
P.S. Co Zeměploška? Už se klube?
Chudák notebook…
Malá A’Tuin má svých světu několik, bohužel neví, který má na zádech. Každopádně plánuje být nemocná alespoň do pátku, aby nemusela do ústavu.