Na silvestra přibyl u Míráčka na blogu článek, v kterém byla fotka žvýkaček. A Malá A’Tuin se řekla. že je super, že není jediná kdo je závislý na žvýkačkách. A jak se tak koukala kolem sebe, zjistila, že plno lidí žvýká žvýkačky! Třeba za školou. Malá A’Tuin sice nechápe, co je tak speciální ho na záškolním místě, že se tam žvýkají žvýkačky, ale někdy to zkusí. Ale to jsem odbočila od tématu. Tenhle článek vám má ukázat, že Malá A’Tuin není tak úplně 100 let za opicemi. Jen tak…50. Tedy už jen kousek a možná bude i moderní a in. Ten kousek je pochopení skutečnosti, že nikoho kdo říká že žvýká žvýkačky ještě žvýkat neviděla, a toho, že se všichni smějou a předtutelně usmívají když o tom mluví. A že se o tom stydí mluvit před dospělýma. Třeba mým rodičům to nevadí, dokonce mi žvejky kupují! Na to se ještě musí přijít.
Špatné kvality si nevšímejte, měla jem to od něčeho upatlané. A jsou to moje kolena,ne modrý zadek.
A teď se vás Slonoželva chce zeptat, jestli taky žvýkáte žvýkačky! A jestli by jste jí třeba nebyli ochotni vysvětlit, těch pár maličkostí aby byla „f“.
A nezapomeňtě…Co jsem to chtěla říct?
Malá A’Tuin
Sloní doupě 